Bez povinného ručení by žádné vozidlo vůbec nemělo vyjet na silnici! Podle zákonných norem do silničního provozu takové nepojištěné vozidlo ani nesmí. I kdyby jen parkovalo u kraje silnice. Kdo by s takovým vozidlem dokonce vyrazil na cestu a policie při běžné silniční kontrole zjistila, že není pojištěné, majitel by si vykoledoval mastnou pokutu v řádu desítek tisíc.
Povinnost sjednat si toto ručení vyplývá ze Zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla č. 168/1999 Sb. Toto pojištění je též známé jako pojištění odpovědnosti z provozu vozidla na pozemních komunikacích. Lidově se mu říká povinné ručení. A sjednat si je musí každý majitel vozidla, které je přihlášeno v registru vozidel. Proč? Z povinného ručení se totiž hradí případné škody způsobené vozidlem třetím osobám. Přičemž jde o škody, které se týkají jak majetku, tak zdraví těchto osob. Jde totiž o to, aby nastavený systém byl schopen pokrýt takové škody, které se vymykají z možností individuální osoby, viníka nehody. Ceny automobilů a jejich dílů nebo práce v autoservisech jsou poměrně vysoké a neustále rostou. Málokdo má k dispozici třeba milion korun, aby mohl splnit zákonem uloženou povinnost nahradit škodu, kterou způsobil. V případě léčby vážných zranění nebo hrazení celoživotního postižení případně odškodnění za způsobenou smrt se mohou částky také vyšplhat do téměř nepředstavitelných výšin. Proto existuje určitý solidární princip, stojící právě na existenci povinného ručení. Je však dobré vědět, že toto ručení se nevtahuje škody, které při nehodě vzniknou na vozidle viníka. Ke krytí takovýchto škod slouží tzv. havarijní pojištění.
Sjednání příslušné pojistné smlouvy je dnes velice jednoduché, oproti minulosti. Klient může využít různých internetových srovnávačů, aby si našel své vlastní optimální řešení. Pokud by potřeboval radu pojišťovacího odborníka, v každé pojišťovně mu někdo takový bude k dispozici. Navíc, řada pojišťoven také potenciálním klientům nabízí různé zvýhodněné možnosti připojištění. Ať již zmíněného havarijního pojištění, které při uzavření s povinným ručením může být výrazně zlevněno, než kdyby si je majitel vozidla sjednával samostatně.
Co zájemce o povinné ručení potřebuje, aby mohl uzavřít příslušnou smlouvu? Za prvé jsou to tzv. identifikační údaje pojistníka, pak velký technický průkaz a někdy některá pojišťovna může požadovat také doložení škodní historie vozidla, aby mohla klientovi stanovit daný bonus nebo malus. Nicméně, potřebné informace tohoto typu si v současnosti může pojišťovna ověřit v elektronické databázi spravované Českou kanceláří pojistitelů. Pokud jde o úhradu pojistného, platbu může prakticky zaplatit kdokoliv, je však obvyklé, že ve valné většině případů jde o samotného pojistníka. Samozřejmě, někdy existuje rozdíl mezi provozovatelem vozidla, který nemusí být nutně totožný s vlastníkem, ale s jeho souhlasem (což je nezbytná podmínka) toto vozidlo využívá. Nejen, že je provozuje, ale hradí si také veškeré náklady spjaté s provozem. V takovém případě se tento provozovatel zapisuje i do registru vozidel České kanceláře pojistitelů. V dnešní době existuje na trhu velké množství pojišťoven, nabízející uvedený produkt: Povinné ručení. Asi už jen pamětníci vědí, že až do roku 2000 šlo sjednat povinné ručení pouze u jedné jediné pojišťovny. Šlo o reziduum z období socialistického Československa, kdy prakticky neexistoval pojistný trh, jak ho známe dnes, s vysokou mírou konkurence, Změny přišly až docela dlouho po sametové revoluci. Na základě zvláštního povolením Ministerstva financí České republiky došlo tehdy k rozvolnění uvedené praxe a distribuce povinného ručení byla umožněna i dalším vybraným pojišťovnám. Nově vznikla rovněž Česká kancelář pojistitelů.